Rallye Lužické Hory - review
V rámci K4 poháru jsem se účastnil Rallye Lužické Hory. Přináším krátké ohlédnutí.
Thermica Rallye Lužické hory byla zařazena do seriálu MČR V rally a K4 PČR. Na startu se sešla kompletní sprinterská špička. Klasický kompaktní dvoudenní formát soutěže platil i zde. V pátek proběhly seznamovací jízdy, přejímky a v sobotu se závodilo. Letos pořadatele připravili opravdu krásnou, ale pořádně náročnou trať, kde nechybělo ani několik úseku šotoliny. Hned první rychlostní zkouška měřila 17 km, což je na sprinterské poměry opravdu hodně. Soutěžilo se na třech rychlostních zkouškách, které se jely dvakrát. Celková délka soutěže byla 184,75 km, z čehož 72 km bylo rychlostních testů.
Do soutěže jsem tradičně startoval s Mirkem Plíhalem na voze Škoda Felici KitCar 1,6. Se startovním číslem 311 jsme v sobotu sjeli ze startovní rampy na náměstí v Hrádku nad Nisou, kde bylo centrum soutěže. První rychlostní zkouška se nám moc nepodařila. Hned na úvod jsme museli couvat a Mirkovi se nedařilo trefovat kvalty. Líbilo se mi, že už se nebál použít ruční brzdu. Celkem se mu to i dařilo. Na druhém testu šlo cítit, že Mirek celkem zrychlil. Jeli jsme v pohodě bez větších problémů a krizí. Třetí rychlostní zkouška byla po nehodě posádky před námi zrušena. Jeli jsme volným průjezdem rovnou do servisu, kde se provedla jen kontrola vozu.
Do druhé rundy jsme šli s tím, že zrychlíme a zkusíme se posunout zase kousek dále. Bohužel větší část čtvrté rychlostní zkoušky jsme neodjeli na plný plyn, jelikož se vysmeklo lanko a my tak jeli jen na půl plynu. Navíc, v časové kontrole za cílem auto přestalo jet a nešlo nastartovat. Po vychladnutí motoru jsme hned vyrazili na další test. Již na přejezdu jsme pozorovali, že s autem není něco v pořádku, občas pořádně škubalo. Problém se zdál být s nějakým teplotním čidlem. Do rychlostky jsme odstartovali. Chvíli auto zlobilo, ale po nějaké době zase začalo fungovat. Pak ovšem přišel inkriminovaný úsek asi 5 km od startu. Na silnici s nekvalitním povrchem. V sérii navazujících zatáček Mirek špatně odhadl brzdný bod a začal brzdit pozdě. Auto vyjelo s koleje a my se nevlezli na mostek. Lužická rallye tedy pro nás skončila pod úrovní cesty - v potoce.
Rána to byla celkem slušná. Naštěstí všechno odneslo jen auto. Vylezli jsme tedy rychle ven a hned chvíli po nás na stejném místě přebrzdila posádka červené Felicie a skočila do potoka za námi. Naštěstí se zastavila dřív, než by ještě více poničila naše auto. Za pomocí jeřábu jsme auto vytáhli z potoku ven. V inkriminovaném místě bylo i několik kameramanů a známých fotografů. Auta v potoce budila i velký zájem místních domorodců. Ono se opravdu jen tak nevidí takhle hezky „uklizená“ auta.
Trať Letošních „Lužiček“ byla extrémně náročná, doplatilo na to krom nás mnoho dalších posádek. Mě se ovšem organizace a skladba trati líbila. Mám rád šotolinu a dlouhé rychlostní zkoušky. Škoda jen, že jsme skončili předčasně. Doufám, že si z toho Mirek vezme pro příště ponaučení.
Další soutěží, které se zúčastním, bude o posledním květnovém víkendu Agrotec rallye Hustopeče. Budu startovat s Ponďou v Citroenu.
